Rozklad obrazu (2015-18)
Realistická malba je často vnímána stereotypně, pouze jako prostředek k dosažení co nejpřesnějšího zobrazení. Je to však hlavně jazyk disponující širokou škálou malířských prostředků, ve kterém každý tah a sebemenší šmouha má jasný řád a smysl.
Popisnost, která umožňuje dosáhnout bohatého, propracovaného a velmi precizně sestaveného obrazu, však zároveň může působit jako bariéra a strhávat na sebe většinu pozornosti.
Ve svých obrazech jsem se pokusil různými způsoby narušit vztah mezi malbou a zobrazovaným předmětem, ale zachovat a umocnit přitom všechny její kvality. Obrazy tak obsahují stejné množství, smysluplných a kvalitních tahů, ty se však nacházejí v jiném postavení a jiné kombinaci.
Obraz zezadu
Jde o realizaci mé romantické představy pohledu zevnitř malby. Obraz zezadu je kopií obrazu malovaného v plenéru. Přesně rekonstruuje postup malby, ale v opačném pořadí, od detailů, přes barevnou hmotu, až k podmalbě. Spodní a vrchní vrstvy obrazu mají často podobnou strukturu složenou z linek a detailů, hmota barvy je uprostřed. Přeskládáním obrazových plánů vznikne obrácená iluze prostoru v obraze. Jednotlivé vrstvy, i když jsou překryté, jsou stále patrné. Obraz tak vyžaduje pozornější prohlížení a větší citlivost ke všem detailům malby. Obrácený obraz navíc rozšiřuje vnímání původního obrazu o další pohled.
Obraz Struktura
Spojením podobných obrazů vznikne jedna velká struktura a jejich kompozice se začnou vzájemně propojovat.
Otáčené obrazy
Při malbě obraz otáčím každé dvě nebo tři minuty o 90°, jinak postupuji obvyklým způsobem, podle předem přesně daného scénáře.
Okultní obrazy
Obrazy se zamalovanou vrstvou.
Využívám proces vrstvení jako specifickou vlastnost malby. Vrstvy mohou skrývat tajemství.
Namaloval jsem obrazy, ve kterých je vrstva s hlavním sdělením, emotivní scénou, překryta znovu klidnou vrstvou pozadí, a nachází se tedy uvnitř obrazu. Krajina většinou slouží jako pozadí pro příběh, místo, na němž se něco odehrává. I samostatná krajina vytváří prostor pro další představy. Celkový obraz si člověk nakonec vždy vytváří v hlavě. Zde však obraz skutečně něco skrývá. Tím, že něco zakryjeme se toho nezbavíme, ale může to časem vyplout na povrch. Je jisté, že obraz, který je několikrát přemalovaný, není stejný, jako obraz, který má jen jeden motiv v jedné vrstvě. Obraz, který má v sobě zamalovanou děsivou zprávu nebo kletbu, je jiný než obraz s pozitivní, erotickou, nebo žádnou zprávou.
Zátiší se skrytou vrstvou
Zajímá mne, zda mají obrazy náboj a zda se dá vycítit. Namaloval jsem obrazy, kde jsou extrémně emotivní scény a zprávy zakryté neutrálním zátiším, mohou sloužit jako test citlivosti. Podstatné je, že obraz toho má v sobě víc, než je vidět. Stala se z něj schránka.
